Představte si, že byste se vy lidé stali státy. A když si to opravdu důkladně představíte, zřejmě vás napadne, že byste si takovou změnou mohli v lecčem polepšit. Třeba i v ekonomických záležitostech.
Ukažme si to na několika příkladech, abyste pochopili, oč byste to měli snazší, kdybyste byli namísto lidmi státy.
Kdykoliv byste potřebovali nějaké peníze, nemuseli byste se namáhat. Prostě byste obešli všechny dosažitelné lidi, požádali byste je o určitý díl jejich příjmů, takový, jaký by vám vyhovoval, a bylo by to. Protože by vás ti oslovení nemohli poslat někam a museli by vám požadované peníze poskytnout, abyste jim nedělali ze života peklo.
Kdybyste si pak chtěli za takto bezpracně získané peníze cokoliv koupit nebo takové peníze někomu rozdat, mohli byste tak také učinit, a to aniž byste se ptali těch, kdo jsou zdrojem vašich peněz. Prostě byste to udělali a bylo by to. A kdyby se někdo z vašich přispěvatelů zeptal, co a jak, prostě byste ho nějak odbyli s tím, že on tomu nerozumí.
A kdybyste se tím dostali do dluhů? Žádný problém. Vytiskli byste si nějaké ty své, tedy státní dluhopisy, nabídli byste je za podmínek, jaké by vám vyhovovaly, a on už by se určitě našel někdo, kdo by je koupil. A kdyby nekoupil, pak prostě nabídnete příště více výhod, aby zájem ze strany investorů byl. Což byste mohli lehce udělat. Protože úroky byste neplatili vy, ale ti, kdo vás nedobrovolně financují.
Zkrátka byste si mohli žít klidně i bezpracně hodně na poměry. Nemuseli byste si s tím dělat těžkou hlavu, protože by po vás jakékoliv problémy jednoho dne převzal někdo další.
Jenže my lidé se státem nikdy nestaneme. A proto si musíme počínat daleko zodpovědněji. Protože kdybychom se zadlužovali a pak nespláceli my lidé, někdo by si na nás došlápnul. Protože co projde státu, to si prosťáčci nesmí nikdy dovolit.