Náš dnešní svět financí má i nemá logiku. Jestli v něčem nesporně logiku má, pak v tom, že je nám doporučováno nepodceňovat nakládání s našimi volnými finančními prostředky a jejich investování do něčeho, co nám takové peníze co nejideálněji zhodnotí a ochrání před nebývale vysokou inflací, a jestli v něčem logika schází, pak v tom, že nám to uvedené doporučují politici a vysoce postavení bankéři, kteří se přinejmenším podstatnou měrou zasloužili a i nadále zasluhují o to, aby naše peníze ztrácely hodnotu a v souvislosti s tím rostly ceny nad všechny meze únosnosti. I když bychom si měli pro úplnost přece jenom dodat aspoň to, že dnešní politici nestojí za dříve jinými vládami znehodnocenými penězi a nadělanými dluhy, stejně jako si chyby dnešní vlády odskáče zřejmě až vládní garnitura, která nastoupí později.
Prostě je nám doporučováno, abychom investovali. Abychom se do toho nebáli jít. Protože nechávat peníze na běžných účtech je hloupost, stejně jako je mít někde schované v hotovosti. Na tom se totiž stoprocentně prodělává.
Ale do čeho máme my lidé svých pár pracně naspořených korun investovat? Možností je tu sice dost, protože existuje celá široká škála různorodých cenných papírů, spousta investičních fondů a podobných nabídek, ale kdo pozná, do čeho se vyplatí peníze vložit a co bude naopak propadákem, kvůli kterému může investor přijít i úplně o všechno?
To neví nikdo. A tak si někteří lidé sestavují různá portfolia, aby vyděláním na něčem kompenzovali prodělky na něčem jiném, a jsou tu i ti, kdo riskují. Protože se říká, že risk je zisk. Ovšem pak se kdekdo takový snadno přesvědčí i o tom, že toto rčení moc pravdy neobsahuje. A výhodou těch, kdo investovali a tím pádem o své finanční prostředky přišli, je jedině to, že už si tito nemusí dělat o své finance starost. A spíš aby se zaobírali tím, z čeho budou dál žít.
