Není nad to, když má člověk domů nebo jinam zavedené dálkové vytápění. Protože pokud znáte toto i některý jiný způsob vytápění, potvrdíte, že je právě taková dálková varianta samá přednost. Člověku tu topí klidně i nepřetržitě a stačí jenom otočit kohoutkem u radiátoru, aby bylo doma teplo. Díky tomu nemusíme odnikud nosit uhlí, nemusíme řezat dřevo nebo topit elektřinou sice obdobně snadno, ale zato notně draze.
A tak je pro mnohé z nás takové dálkové vytápění výhodné. Ale přiznejme si, že to není pořád totéž, že i zde výhodnost klesá. A to v tom ohledu, že se toto vytápění stejně jako spousta dalších věcí postupně prodražuje. A to zejména v poslední době.
Ti, kdo využívají dálkové vytápění, si prostě musí připlatit. A to hlavně v místech, kde se k tomuto účelu používá jako palivo zemní plyn. A není to rozhodně žert, protože je toto vytápění na mnoha místech i více než dvakrát dražší než loni. A může jít třeba i o tisícovku korun na domácnost měsíčně. A jenom někteří z nás mají to štěstí v neštěstí, že jim cena tohoto vytápění ve srovnání s loňským rokem třeba i klesla, to ale vlastně jenom proto, že tam bylo draho a pomohlo tak nakonec vládní zastropování cen energie.
A je naděje na to, že bude toto teplo levnější? Na první pohled se to nezdá pravděpodobné, ale mohlo by tomu někde tak být. Protože mohou teplárny získat dotaci od státu, a to by se mohlo projevit i na cenách, které teplárny účtují spotřebitelům. A stát má dát na tyto dotace prý až sedmnáct miliard Kč. Což není málo. Což ale musí být ještě notifikováno Evropskou komisí a u čehož není ještě jasné, za jakých podmínek se bude o takové dotace žádat.
A tak zatím musíme obvykle lovit hlouběji v peněžence, když si chceme dálkově zatopit. Pokud tedy nechceme mrznout. Což ale nikoho vlastně ani moc neudivuje, protože už jsme si na to všeobecné zdražování zvykli. I když je pro leckoho tak náročné, že se na něj snad ani nedá zvyknout.