Tak nám v naší zemi zavládla drahota. A zatímco v minulosti jsme nebývali zrovna bohatí, dnes se dá spíše konstatovat, že jsme chudí. Tedy aspoň jako celek. Protože se vždycky i nějaké ty výjimky najdou, určitě jsou tu i ti, jimž se daří vydělat si na svou spokojenou existenci bez problémů.
Ale přesto je tu hodně hlavně těch, kteří si nemohou pochvalovat, protože si nevydělávají zase až tak moc. A je skutečně nemalý počet i těch, kteří se svými příjmy nedokážou vystačit.
A tak je prý i mezi našimi zaměstnanci kdekdo, komu jeho plat k normálnímu životu nestačí. Celých devatenáct procent našich zaměstnanců, tedy skoro každý pátý, se svými příjmy nevyjde. A přes polovinu zaměstnanců patří k těm, kdo zvládají svou finanční situaci jenom těžce, a tak si zkrátka musí třeba i přivydělávat nebo brát půjčky, aby se to zvládlo.
Nejhůř jsou na tom pochopitelně ti, kteří jsou takzvaně nízkopříjmoví, tedy kteří mají opravdu nízké platy. Protože kdo si málo vydělá, nevyřeší to ani tím, že třeba oželí méně zásadní výdaj, aby měl na záležitosti dražší. Pro takové nízkopříjmové skupiny obyvatel může být problémem kdeco, třeba i pouhý nedoplatek za energie. Pro tyto lidi jsou totiž i pouhé potraviny a energie nemalou částí všech jejich výdajů, a zrovna tyto záležitosti, které není jak alternativně nahradit, si odpouštět nelze. A každé zdražení rovna tohoto je pro chudé lidi problémem.
Z těch, kdo se živí manuální prací, tak vychází se svými příjmy špatně 64 procent lidí, a co se týká vzdělání, jsou na tom nejhůř lidé se základním vzděláním či lidé vyučení, z nichž má problémy o pouhé procento méně lidí. Ovšem i mezi vysokoškoláky je těch majících problémy vyjít se svými příjmy devětatřicet procent.
A co pro lidi představuje největší finanční problémy? Kromě energií jsou to často třeba i energie, splátky spotřebitelských úvěrů, nájmy a exekuce. A ani exekuce rozhodně nejsou ojedinělým úkazem, s těmi prý má osobní zkušenost každý pátý z nás.
A tak to musíme řešit, jak se jenom dá. A doufat, že jednou bude líp.