Když padl socialistický režim, zůstal nám po něm kromě jiného i docela slušný státní dluh. Na kterém tehdy bylo pouze teoreticky pozitivní to, že zhruba totéž, co někomu dlužil náš stát, dlužily pro změnu našemu státu země jiné. Bohužel ale státy, u kterých nebylo možné očekávat, že se někdy splacení jejich dluhů dočkáme. A když k tomu přidáme situaci v naší zemi, bylo možné oprávněně konstatovat, že stát byl ten nejhorší hospodář, jakého jsme u nás měli.
A dodnes se na tom vlastně zase až tak moc nezměnilo. Jistě, dnes u nás žijeme na daleko vyšší úrovni než tenkrát, máme daleko více možností, jenže pořád patříme ke svému státu. Který je svým způsobem stejně mizerný hospodář jako tehdy. Byť jsou tu dnes poměry v mnoha ohledech jiné než za socialismu, i dnes jsou ekonomické výsledky činnosti našeho státu prachbídné.
Na konci třetího čtvrtletí minulého roku dlužily naše vládní instituce 2,983 bilionu korun, o 548,6 miliardy korun víc než o rok dříve. Je to smutné, ale je to tak – naše vládní instituce nadělaly meziročně skoro 550 miliard dalších dluhů k již existujícím dluhům dřívějším, a současně se za stejné období zvýšila i míra zadlužení v poměru k hrubému domácímu produktu ze 40,4 na 45,2 procent. A za pouhé třetí čtvrtletí narostl tentýž dluh o 187,5 miliardy.
Ministerstva a ústřední úřady nás zadlužily v průběhu zmíněného roku o 24,4 miliardy korun a jejich dluhy dosáhly celkem 69,5 miliardy korun, což je v rozporu s místními samosprávami, fondy sociálního zabezpečení a zdravotními pojišťovnami, které byly přebytkové, tedy ziskové. Samosprávám sice poklesl přebytek ve srovnání se stejným obdobím loňského roku o 9,8 miliardy na pouhých 4,6 miliardy korun, a přebytek fondů sociálního zabezpečení činil 4,5 miliardy Kč, ale aspoň něco. Na rozdíl od našich nejmocnějších.
Vládní instituce si ve třetím čtvrtletí loňského roku půjčily o 127,2 miliardy korun víc, než kolik potřebovaly ke svému financování, díky emisi cenných papírů, a tak byl dluh vyšší než výsledky hospodaření našich vládních institucí.
A díky tomu dluží každý z nás ve formě svého podílu na státním dluhu už asi čtvrt milionu. Děkuji, tatíčku státe. Připravil’s nám hezké vyhlídky do budoucna.