Zatímco my Češi dlouhodobě, a především v posledních letech, nadáváme na ceny v obchodech a láteříme, že při těchto cenách možná umřeme hlady, je realita vlastně v některých ohledech docela jiná. Jak se nám totiž přiznává, nejsou ceny masa v našich obchodech takové, jaké by měly být. A ne že jsou příliš vysoké. Právě naopak – maso se tu prodává pod cenou. A kdyby tomu tak nebylo, mohli bychom na to, co vídáme na cenovkách, klidně zapomenout.
Inu, neviditelná ruka trhu. Na jedné straně se Evropa, a tedy i Česká republika, potýká s nedostatkem masa, který žene ceny vzhůru, ovšem na druhou stranu naši obchodníci zřejmě tuší, jak by s vyššími prodejními cenami dopadli, a tak raději prodávají maso levněji a dotují ho penězi, které vydělají na jiném, pro změnu zbytečně předraženém zboží. Tedy tak trochu jako za socialismu, kdy si nás náš stát kupoval levnými potravinami, které byly dotovány příjmy z přemrštěných cen třeba aut, elektroniky a podobně.
Podle šéfa Českého svazu zpracovatelů masa Pilčíka by měly být ceny masa na našem trhu asi o pětadvacet korun za kilogram vyšší, aby se dalo hovořit o reálné ceně. A prý bude ještě hůř, protože se očekává, že chov zvířat v Evropě poklesne v letošním roce o další dvě procenta. A to vyvolá nevyhnutelný tlak na růst cen.
Hypoteticky by bylo samozřejmě možné dovézt maso z mimoevropských zemí a tím ceny snížit, jenže s tím je řada problémů. Třeba v případě amerického masa, které do Evropy nesmí, protože je americký dobytek krmen u nás zakázanými geneticky modifikovanými krmivy.
A není to jen nedostatek masa, co žene ceny na evropských burzách vzhůru. Problémem je často i nedostatek zaměstnanců, kteří by se zpracování masa věnovali. Jenom v naší zemi prý chybí přes pět tisíc řezníků a uzenářů a hlavně mladí o tuto práci nemají zájem. Takže můžeme být ještě rádi, že existují Mongolové a Filipínci, díky nimž u nás má kdo bourat maso. Jinak bychom se snad museli dát jednoho dne na vegetariánství.